Včera byli spokojení a šťastní, dnes bojují o život. Kniha Ostrov ukazuje život na Islandu po tom, co ztratil kontakt se zbytkem světa. Nikdo neví, co se děje, lidé mají strach, jsou izolování. Hospodářství se hroutí. Islanďané se musí postavit na vlastní nohy. Jinak zemřou. Všude panuje chaos, lidé se mění ve zvířata. Co všechno jsou schopní udělat, jen aby zachránili sami sebe?
Energie, technologie, jídlo, pití - to vše je pro nás samozřejmostí. Běžně nepřemýšlíme o tom, co by se stalo, kdyby to všechno ze dne na den zmizelo. V knize Ostrov se to stalo. Jednoho krásného dne Island ztratil spojení se světem. Lidé zůstali uvěznění na ostrově, pouze se zásobami, které tam byly. Museli se vzchopit, začít spolupracovat, chovat dobytek, pěstovat zeleninu. Lidé z měst se museli přestěhovat na vesnice a stát se zemědělci. Jenže jak dlouho je možné vyžít pouze z vlastních zásob? Postupem času dochází palivo a úroda není tak velká, aby uživila všechny. Lidé hladovějí, snaží se všechen svůj majetek vyměňovat za jídlo. Chybí léky, lidé umírají na obyčejnou chřipku nebo průjem. Všude je cítit strach a bezmoc. Civilizace se hroutí. Společnost se chová jako zvířata, bojuje o holý život, uchyluje se k násilí, jen aby si mohla naplnit břicho. Každý chce přežít, jenže to je nereálné. Politici se snaží lidí uklidnit falešnými zprávami, zamlčují důležitá fakta. Jídla je málo, ale vždycky se najde nějaké řešení...