Recenze: Ostrov - Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Včera byli spokojení a šťastní, dnes bojují o život. Kniha Ostrov ukazuje život na Islandu po tom, co ztratil kontakt se zbytkem světa. Nikdo neví, co se děje, lidé mají strach, jsou izolování. Hospodářství se hroutí. Islanďané se musí postavit na vlastní nohy. Jinak zemřou. Všude panuje chaos, lidé se mění ve zvířata. Co všechno jsou schopní udělat, jen aby zachránili sami sebe? 

Energie, technologie, jídlo, pití - to vše je pro nás samozřejmostí. Běžně nepřemýšlíme o tom, co by se stalo, kdyby to všechno ze dne na den zmizelo. V knize Ostrov se to stalo. Jednoho krásného dne Island ztratil spojení se světem. Lidé zůstali uvěznění na ostrově, pouze se zásobami, které tam byly. Museli se vzchopit, začít spolupracovat, chovat dobytek, pěstovat zeleninu. Lidé z měst se museli přestěhovat na vesnice a stát se zemědělci. Jenže jak dlouho je možné vyžít pouze z vlastních zásob? Postupem času dochází palivo a úroda není tak velká, aby uživila všechny. Lidé hladovějí, snaží se všechen svůj majetek vyměňovat za jídlo. Chybí léky, lidé umírají na obyčejnou chřipku nebo průjem. Všude je cítit strach a bezmoc. Civilizace se hroutí. Společnost se chová jako zvířata, bojuje o holý život, uchyluje se k násilí, jen aby si mohla naplnit břicho. Každý chce přežít, jenže to je nereálné. Politici se snaží lidí uklidnit falešnými zprávami, zamlčují důležitá fakta. Jídla je málo, ale vždycky se najde nějaké řešení...

Krásné knihy za pár kaček

Zdravím všechny knihomoly!

Dneska bych vám chtěla ukázat pár knížek, které jsem si pořídila v Luxoru během poslední akce Black Friday - Nakup víc, zaplať míň! Celkově jsem si pořídila 7 knih, ale jelikož jsem objednávala společně s kamarádkou, vyšla mě jedna kniha na krásných 39 korun, což se rozhodně vyplatilo! Tak se pojďme podívat, co se mi podařilo ukořistit tentokrát.

Příběh o dívce, která odmítla Jeho lano

Stála jsem a s úžasem hleděla na vrchol hory, částečně ukrytý mezi bílými mraky. Stejně bílými jako sníh všude okolo mě. Pohled, který se mi naskytl se nadá ani popsat. Měla jsem před sebou svůj vysněný cíl. Něco, po čem jsem toužila celý život. A ještě dnes to všechno bude moje. Udělala jsem první krok. Najednou mě z mého snění vyrušil protivný hlas. 

Dítě, zapomněla jsi lano! - Otočila jsem se. Za mnou běžel nějaký starý muž.
Neotravuj- odsekla jsem a vydala se dál po stezce. Byla jsem zlá na toho člověka, protože se opovážil vstoupit do krajiny, která toho dne patřila jenom mně. Po mé cestě nikdo stoupat nebude. Pohlédla jsem za sebe. Muž tam pořád stál a díval se na mě tím zvláštním pohledem.

Recenze: Chci to taky - Ellen Berg

Úspěšná lékařka a obyčejný instalatér - dva naprosto odlišní lidé z různých společenských kruhů. Z toho přeci nemůže vzejít nic dobrého! Jenže...Vítejte ve světě Charlotte a Uwa, kde masové kuličky k snídani a tanec v dešti jsou součástí běžného dne. Protože to, co je na světě nejkrásnější si za peníze nekoupíte. Ať žije láska s velkým L!

Charlotte je známá kardioložka. Má skvělou práci, nejlepší kamarádku, dokonalý byt, bohaté rodiče. Jenže přesto není šťastná. Má skoro 39 let a místo na rande, pravidelně dochází na sezení ke své psychoterapeutce. Naše hlavní hrdinka se bohužel nedokáže vymanit s přehnané péče svých rodičů, kteří se právě rozhodli, že ji najdou dokonalého manžela. Samozřejmě úspěšného, bohatého, elegantního, muže s těch nejlepších kruhů. A taky neskutečně nudného a uspořádaného. Jenže ve stejné době se v životě Charlie objeví druhý muž. Podle jejich rodičů a přátel absolutně nepřijatelný. Už jen to jméno Uwe je přeci k smíchu! Je to potrhlý instalatér, který se nebojí života, je spontánní, rád si užívá a dělá to, na co má chuť. Úplný opak Charlotte, která je spíš tichá, nesmělá, miluje řád a vždy si vše potřebuje naplánovat do nejmenších detailů. Jenže láska je mocná čarodějka a najednou se život Charlie obrátí vzhůru nohama. Zamiluje se do Uwa až po uši. Tančí v dešti, snídají masové kuličky, smějí se a užívají si každý okamžik. A tak to má být!

Existenciální kecy unavené mysli

V noci jsem spala dvě hodiny. Vypila jsem třetí kafe, a ve snaze najít motivaci k životu a probudit šedé buňky, jsem vyrazila na dlouhatánskou procházku.Venku je vážně krásně. Už cítím přicházet jaro. Ptáci zpívají a probouzejí přírodu k životu. Mě by možná taky probudili, ale dneska jdu jako barbar. Sluchátka v uších, a místo aby mi o krásném božím stvoření vyprávěly louky a lesy, dělá to Chris Tomlin, jehož dokonalý hlas mi připomíná, že Our God is greater...

Dívám se na pomalu zapadající slunce a hlavou se mi ženou podivně existenciální otázky. Výjimečně nepřemýšlím o nesmrtelnosti chrousta. Dnes mě víc zajímá proč jsem na světě já. Podivný jedinec ženského pohlaví, zástupce ohroženého druhu Homo Sapiens, vytlačovaného z planety Země novým druhem Homo Mobilus. Kdo doopravdy jsem? Kam vede moje cesta? Kde hledat štěstí? Otázky, na které obvykle narazíte pouze v motivačních knihách určených k hledání svého já, teď víří v mém mozku, a ne se jich zbavit. Možná je to tím, že u toho posledního kafe jsem si četla o tom, jak nebohý Eduard Delacroix shořel během popravy na elektrickém křesle, a možná jen moje únava a nedostatek spánku ve mě vyvolaly pocit, že moje Zelená Míle se blíží. Doufám, že ne. I když zítra mám schůzku s šéfem a možná budu ofiko bez práce. A jak se říká, bez práce nejsou koláče. A bez koláčů není svatba. A bez svatby nejsou děti. A bez děti není budoucnost. A už toho nech, protože to fakt nikoho nezajímá. Takže jen v rychlosti, k čemu jsem dospěla. Možná byste tu podivínku, která vám sem píše, chtěli poznat trochu víc, a možná by se i ona chtěla o sobě něco dozvědět. Tak proč to nespojit? Mohla bych pro vás připravit řadu článků o mě, abyste měli možnost mě poznat. Myslím, že i mně prospěje jednou za čas si sednout a trošku podumat o smyslu života.

Pokud tedy máte na mě nějaké otázky, zajímá vás můj názor na určité téma, neváhejte a napište mi buď sem do komentářů nebo na instagram :)

Recenze: Ministerstvo nejvyššího štěstí - Arundhati Roy

Poetika, fantazie, neskutečný styl. Ministerstvo nejvyššího štěstí je nádherná kniha o lidské lásce a utrpení, o vyvržených,  ztracených a nešťastných lidech, kteří touží po svobodě a pomstě.
Politický a společenský kontext, neskutečná dávka lyriky a dech beroucí příběhy vás ohromí, rozhodí a váš mozek si obtočí kolem prstu. Budete ten příběh milovat a nenávidět zároveň.

Kniha vás zavede do Indie na hřbitov ve Starém Dillí, kde Andžum, někdejší Aftáb, provozuje Penzion Ráj. Je to místo, kde najdou své útočiště všichni vyvržení, ztracení a zlomení. Setkáme se zde na příklad se Saddámem Husajnem nebo krásnou Tiló a jejím nalezeným dítětem. Kniha začíná příběhem Aftába a jeho proměnou z muže v ženu. Postupně poznáváme osudy dalších postav, prožíváme s nimi jejich lásky, ztráty a těžkosti. Na konci knihy se životy všech postav spojí, a my pochopíme celý kontext. Je to příběh o lidské tragedií popsaný velmi zvláštním metaforickým způsobem. Děj se proplétá s popisy města, lidí, přírody, objevuji se zde texty písní, básně, citáty a myšlenky, které nás vždy lehce vytrhnou z kontextu, ale přesto mají svůj smysl. Za krásnými poetickými popisy se skrývá zdrcující příběh o lidském neštěstí, politice a válce.

Anorexie - nemoc, která mi vzala všechno.

Dlouho jsem přemýšlela jestli o tom napsat. Je to osobní, bolí to a zabíjí mě to každý den. Ale cítím, že musím. Kvůli tobě a holkám jako jsi ty. Holkám, které ta mrcha dostala a pomalu, ale jistě je sžírá. Vy to nevidíte, máte pocit, že jste krásné. Když vám někdo řekne, že jste hubené, myslíte si, že je to poklona. Ale není to tak. Víte, co tím lidé myslí doopravdy? Často za slovy jsi hubená, ty jsi ale zhubla...se skrývá opravdové zděšení. Hrůza při pohledu na někoho, kdo vypadá jako kost a kůže. Někoho, kdo zabíjí svoje tělo i ducha, aniž by si to uvědomoval. Kdysi jsem věřila, že anorexie je jen výmysl, způsob, jak na sebe upozornit, chvilková dieta, která dětem zblbne mozek. Ale mýlila jsem se...

Recenze: Marlene - Hanni Münzer

Smrt, utrpení, ponížení. Láska, odvaha, pomoc. Druhá světová válka rozdělila svět. Na jedné straně rozpoutala vlnu lží, nenávisti a masových vražd, na druhé straně probudila k životu opravdové hrdiny a hrdinky. Lidi, kteří se nebáli postavit osudu, riskovali svůj život, trpěli, aby mohli změnit běh války a nastolit mír. Lidi jako byla Marlene...

Druhý díl série Medová smrt vás zavede do roku 1944. Hlavní hrdinka Marlene je odvážná žena, která se nebojí riskovat život pro to, na čem jí záleží. Je sebevědomá, zkušená, má ráda výzvy, v každé situaci dokáže zachovat chladnou hlavu a vždycky najde nějaké řešení. Odhodlaná pokračovat v odboji a zastavit válku jede převlečená za zdravotní sestru do Varšavy, kde se má setkat s Jitzhakem Zuckermanem z varšavské židovské organizace a přesvědčit ho ke spolupráci s odbojem. Cestou se však vyskytne několik komplikací, které ji mohou stát život. Marlene má hodně zkušeností a umí vyváznout z kdejaké šlamastyky, jenže tentokrát je s ní patnáctiletá Trudi, která má pocit, že je nedotknutelná a nic se ji nemůže stát, nedává si pozor na pusu a příliš riskuje. Marlene cítí za dívku zodpovědnost a po celou dobu se ji snaží chránit. Jenže život umí být někdy příliš krutý...

Recenze: Zázrak každý den - Regina Brett

Život většinou není procházka růžovou zahradou. O tom ví své i autorka této knihy Regina Brett. Má za sebou dlouhý boj s rakovinou, negativními emocemi, bezmocí. Neztratila naději a víru a vyprávěla o svém životě lidem okolo sebe. Kdysi pouze americká spisovatelka a novinářka, dnes autorka knížek známá na celém světě. Byla několikrát nominována na Pulizerovu cenu. Ukázala světu, že z každé těžké situace existuje cesta ven. Ve svém okolí nalezla mnoho lidí, kteří ji svými vlastními příběhy pomohli najít sílu bojovat. Tyto příběhy společně se svým vlastním sepsala v knize Zázrak každý den, aby ukázala lidem na celém světě, že pokud něco nejde, neznamená to, že je to nemožné. 

Je velmi snadné nechat se zavalit problémy a nepříjemnostmi a utápět se v nich. Většina lidí čeká na "zázrak", který vše vyřeší za ně. Říkají: "S tím by se mělo něco dělat!" Čekáme, až něco udělá někdo jiný! Ale zázraky za nás neudělají jiní. Musíme se o ně pokoušet sami, každý sám za sebe a při každé příležitosti.

Recenze: Bez kůže - Mads Peder Nordbo

Mrazivá, ledová příroda, podivné městečko Nuuk, mrtvola v ledu a nešťastný novinář, který se snaží zapomenout na svoji minulost. Sexuální zneužívání, vraždy, lži a tajemství, která neměla být nikdy odhalená. Bez kůže je kniha, která vás vtáhne a už vás nepustí!

První díl série Grønland vás zavede do města Nuuk, kde je jednoho dne objevena v ledu mumie skandinávského Vikinga. Místní noviny tam okamžitě pošlou svého novináře Matthewa Cavea, aby o této celosvětové senzaci napsaly jako první. Jenže situace se velmi rychle zvrtne. Mumie záhadně zmizí a strážce, který ji měl hlídat je brutálně zavražděn. Matthew, který do města přijel zapomenout na nehodu, během které mu před očima zemřela milovaná žena s dítětem, se najednou ocitá ve víru události. Cítí, že už nemá, co ztratit, a proto začíná pátrat na vlastní pěst. Stopy ho zavedou až do roku 1973, kdy ve městě byli podobným způsobem zavražděni a vykucháni čtyři muži, všichni podezřelí ze sexuálního zneužívání svých dcer. Policista, který to tehdy vyšetřoval však záhadně zmizel. Zůstal po něm jen deník plný nejrůznějších myšlenek a zápisku propletených s podivnými popisy přírody. Co to všechno má znamenat? Kdo je brutální vrah, který svoje oběti vykuchá a stáhne z kůže? Jak to toho všeho zapadají vysoce postavení politici, a kdo je ta potetovaná dívka, která nečekaně vstoupí do Matthewova života? Pokud chcete znát odpovědi na tyto otázky, určitě si přečtěte knihu Bez kůže. Nebudete litovat!