Láska jako z románu

Píšu a mažu, píšu a mažu, a marně si hlavu lámu, jak začít tenhle článek.
Proč neexistuje nějaká příručka na to, jak psát o lásce aniž bych vás odradila hned první větou?
Možná, že by mě někdo z vás nazval naivní puberťačkou která věří zamilovaným báchorkám.
Proč? Protože mám ráda knihy Nicholase Sparkse. A nejen to. Já jim věřím. Věřím, že láska, kterou tento autor popisuje není jen pohádkou, ale že může potkat každého z nás. Protože věřím, že Sparks popisuje lásku, jakou pro nás připravil sám Bůh - krásnou, dokonalou, nezkaženou. Vzácnou.

"Opravdová láska je vzácná a je to to jediné, co dává životu skutečný smysl" ( Nicholas Sparks, Vzkaz v láhvi) 

8. díl - Ve společné domácnosti

Milí čtenáři,

možná jste se trochu divili, že se už dlouhou dobu neobjevil další díl. Hlavně jsem nepsala proto, že jsem nechtěla lhát. Seriál se jmenuje Mluvit, ptát se, milovat a protože jsem měla menší vztahovou krizi a to mluvení, ptaní a milování mi moc nešlo, nedovedla jsem si představit, že bych pro vás psala článek a přitom si vůbec nebyla jistá tím, že to co píšu, má opravdu smysl a funguje. Naštěstí jako všechny předchozí je již krize zažehnána a já se opět pouštím do psaní!

Minule jsme se věnovali společnému bydlení, tomu, jak by měl vypadat náš dům nebo byt. Dneska bych se chtěla podívat na to, jak by měla vypadat domácnost. S každým další článkem se budu víc a víc zaměřovat na věci, které by měli partneři řešit před svatbou ( nebo ve chvíli kdy se rozhodnou společně žít). Singlům se omlouvám, možná vás ty články už nebudou bavit. Přesto budu ráda za každého člověka, který si to přečte a komu to v něčem pomůže. Hlavně nezapomínejte, že společné rozhovory jsou základem. Není to hloupé, když některé věci řešíte dopředu. Je lepší vědět co čekat, než být pak nepříjemně překvapený :) Takže se hezky posaďte a dneska si rozdělíme úkoly! Nebojte, bude to krátké. Přeji hezké čtení :)

7. díl - Místo pro hnízdečko lásky

Přeji vám všem krásný den! Určitě jste si všimli, že jsem v pondělí nestihla napsat slibovaný článek. Místo psaní jsem se totiž věnovala rozhovorům v praxi. Přítel byl na víkend u mě v Polsku, takže jsem samozřejmě raději byla s ním než s vámi (ne, to není kruté!). Pak jsem zase měla hodně práce. Však to znáte. A teď ? Kontroluji emaily, vařím oběd, a místo psaní bakalářky, píšu tenhle článek. V minulém díle jsem slibovala, že dneska to bude trošku delší. Už jsme si promluvili o minulosti, přítomnosti, o svých radostech i strastech, a proto je na čase se posunout trošku dál...