7. díl - Místo pro hnízdečko lásky

Přeji vám všem krásný den! Určitě jste si všimli, že jsem v pondělí nestihla napsat slibovaný článek. Místo psaní jsem se totiž věnovala rozhovorům v praxi. Přítel byl na víkend u mě v Polsku, takže jsem samozřejmě raději byla s ním než s vámi (ne, to není kruté!). Pak jsem zase měla hodně práce. Však to znáte. A teď ? Kontroluji emaily, vařím oběd, a místo psaní bakalářky, píšu tenhle článek. V minulém díle jsem slibovala, že dneska to bude trošku delší. Už jsme si promluvili o minulosti, přítomnosti, o svých radostech i strastech, a proto je na čase se posunout trošku dál...

Jak si představuji náš dům?

zdroj:pixabay

Pokud se dva lidé opravdu milují, na ničem jiném nezáleží. Ani na penězích, ani na bydlení. Prostě na ničem. Ale opravdu tomu tak je? Nenechte se zmást. Láska je vážně to nejkrásnější, co nás v životě může potkat. Láská dává křídla, pocit naděje, bezpečí. Bylo by krásné, kdyby se opravdu nic víc nepočítalo. Bohužel to, jak a kde žijeme má na nás velký vliv. Dokážete si představit bydlení v starém, špinavém bytě, kde máte pocit, že se na vás všechno lepí? Věřte mi, nedokážete. Byla jsem jednou v takovém bytě, kde mi majitelka už u dveří otevřeně řekla, že nesnáší uklízení. No a musím se přiznat, že bych raději umřela žízní, než ji poprosit o skleničku vody. Nechci její dům popisovat jako doupě bezdomovce, protože k tomu měl opravdu hodně daleko, ale rozhodně to nebylo místo, kde bych si ráda lehla na gauč a odpočinula si po dlouhém únavném dni. Proto si vážně troufám říct, že to, kde bydlíme a jak náš dům vypadá je pro vztah velmi důležité. Sedněte si proto dneska společně a popřemýšlejte, co od vaší budoucnosti čekáte. 

Vesnice, malé město, velkoměsto

zdroj:pixabay

Říká se, že člověk si zvykne všude. Možná na tom je trochu pravdy. Otázkou však zůstává, zda zvyknout si znamená totéž, co být šťastný? Můžu dát příklad ze svého života. Od malička bydlím na vesnici. Mám to kousek na louku, do lesa, k řece. Z okna můžu pozorovat srny a zajíce, někdy se k nám na zahradu připlete ztracený ježek. Ráno mě budí zpěv ptáků, v zimě obdivuji zasněžené vrcholky hor. Teď jsem na vysoké škole, bydlím ve velkém městě. Když jsem doma chodila spát, vždycky v mém pokoji byla absolutní tma a ticho. Ve městě je to jinak. Teď jsem sice změnila bydlení, a je to mnohem lepší, ale pamatuji si, že v prváku 

i když jsem v noci zatáhla závěsy, vždycky bylo v pokoji hodně světla. Bydlela jsem u jedné z hlavních ulic, kde jsem celou noc slyšela auta, sanitky, troubení, křiky. Už je to třetí rok, co bydlím ve městě, a i když jsem si zvykla a cítím se tam dobře, vím, že bych si nedokázala představit tam žít navždy. Vždycky se hrozně ráda vracím domů a vychutnávám si tu nádhernou přírodu, která mě obklopuje. Za sebe můžu říct, že jako holka z vesnice se ve městě cítím jako zavřená v nějaké krabičce. Mám pocit, že můj život řídí někdo jiný. Ve městě můžu žít, ale jen když vím, že je to na pár let. Nedokážu si představit, že bych tam byla zavřená celý život. Věřím, že podobný pocit mohou mít lidé, kteří celý život byli v opačné situaci, bydleli ve městě a pak je někdo odvezl na vesnici. Najednou se cítí sami, nevědí co dělat, všechno je hrozně daleko, vlaky a autobusy jezdí jednou za hodinu, jestli vůbec. Město a vesnice to jsou úplně jiné světy, a není jednoduché si na takovou změnu zvyknout. O to těžší je se tam naučit žít a to místo si zamilovat. Proto neváhejte a promluvte si o tom, kde byste chtěli bydlet. Samozřejmě peníze tady taky hrají velkou roli, ale pokud máte možnost, najděte řešení, které bude vyhovovat vám oběma. 

Sami nebo s rodiči ? 

zdroj:pixabay

Pokud zvolíte byt ve městě, pravděpodobně budete řešit jen to, zda chcete platit pravidelně nájem nebo si ten byt koupíte. Těžší otázka vás čeká, pokud se rozhodnete bydlet na vesnici. Postavíte si vlastní dům nebo budete bydlet s rodiči ? Dobře si to rozmyslete a promluvte si o tom. Jaký máte vztah s tchyní a tchánem? Máte se rádi? Vycházíte spolu dobře?

Nebojte se na rovinu říct, že si život s nimi neumíte představit. Obzvlášť pro mladé lidi, je dobré když budou chvilku bydlet sami. Rodiče můžou být skvělí, ale musíte počítat s tím, že jejich názory budete mít možná na talíři každý den. Taky záleží, jak bude váš dům vypadat. Jestli na začátku budete mít společnou koupelnu a kuchyň, může to být těžké. Obzvlášť pro nás ženy, protože každá máme ráda jiný pořádek, vaříme v jinou dobu, jídlo připravujeme svým způsobem.Ve společné kuchyni je těžké se vyhnou dobrým radám "maminky".

Jak to bude vypadat ?

Když už jste si promluvili o tom, kde chcete bydlet, je také fajn se pozastavit nad tím, jak by mělo vypadat okolí vašeho domu. Chcete mít malou nebo velkou zahradu? Chcete bydlet blíž centra, kde je větší hluk, ale všechno máte po ruce, nebo raději někde dál? Chcete byt spíš v přízemí nebo nahoře v desátém patře? Pokud totiž stejně jako já nemáte rádi výšky, ta druhá možnost by vás moc nepotěšila.

Dále si promluvte také o velikosti domu nebo bytu. Jaké byste tam chtěli mít pokoje a jaký nábytek. Nesmějte se. Nemyslím, že si máte vybrat konkrétní pohovku, postel a televizi. Spíš si promluvit o tom, v jakém stylu by se vám bydlení líbilo. Já třeba nesnáším ty moderní byty, kde je všechno černo-bílo-červené. Nikdy bych se v nich necítila dobře. Naopak miluji dřevo a světlejší barvy. Každý to máme jinak, takže se nebojte a mluvte o tom, co se vám líbí. Hledejte kompromisy a připravujte se na společnou budoucnost. Nakonec se můžete zasnít a probrat detaily, které by se vám líbily. Květiny na oknech, obrazy na stěnách, krásné police s knihami-to všechno je tu proto, aby vám zpříjemnilo život a cítili jste se opravdu jako doma!

Hlavně nezapomínejte, že dům je jedno, ale domov tvoříte vy! Je to práce na celý život a všem vám ze srdce přeji, abyste v tom byli úspěšní! Mějte se krásně a těším se na vás zase za týden. Doufejme, že v pondělí :)

Pokud se vám článek líbil, zanechte komentář a můžete se taky podívat na předchozí díl.