Mluvit, ptát se, milovat - Úvod











Nedávno jsem psala o problémech v komunikaci mezi partnery. Všichni jsme jenom lidé, máme svoje pocity, každý vnímáme život jinak. To všechno je v pořádku, ale jen do doby, než do našeho života vstoupí někdo jiný. Pak se totiž musíme naučit dívat na svět i z jiné stránky - z pohledu našeho partnera. To může být mnohdy těžké, protože některé naše názory budou opravdu velmi odlišné. Přesto si nesmíme jen slepě stát za svým, ale musíme se snažit pochopit toho druhého.
To neznamená vzdát se svých názorů a se vším souhlasit. To znamená nestát a nedupat nohou: Já mám pravdu, já mám pravdu, ale dívat se na problém racionálně, snažit se porozumět tomu druhému a najít společné východisko, kompromis.


Věřte nebo ne, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Chce to tréning, dlouhé hodiny poznávání, rozhovorů. Někdo si může říct, na to bude čas po svatbě! Teď budeme cestovat, bavit se, poznávat nové věci, a o dětech a budoucnosti budeme mluvit pak. ŠPATNĚ !

Než vstoupíte do manželství, měli byste partnera dokonale znát, vědět, co můžete čekat.Protože pak může být pozdě. Jednoho dne zjistíte, že vy neumíte žít ve městě a on nechce žít na vesnici. Vy chcete mít hromadu dětí, on žádné nebo maximálně jedno. Vy už po celé generace slavíte Vánoce s rodinou, on o tom nechce ani slyšet. Vy chcete na dovolenou k moři, on miluje hory. Vy každou neděli chodíte do kostela, on raději do hospody. Mám pokračovat? Mohla bych napsat opravdu dlouhý seznam věcí, ve kterých je možné, že se neshodnete.
Proto je lepší o všem mluvit hned. Samozřejmě ne všechno bude tak, jak jste si před svatbou řekli. Například pokud budete mluvit o tom, co udělat, když se vám narodí nemocné, postižené dítě, tak to všechno bude opravdu jen teorie. V praxi se pravděpodobně budete chovat trochu jinak.
Zdroj: pixabay
Přesto je velmi důležité, abyste znali názory toho druhého. Vyhnete se tak zbytečným hádkám a pozdějšímu zklamání. Možná dokonce i rozvodu.

Pokud vás zajímá, o čem byste si měli promluvit, hledáte inspiraci, pak jste tady správně. 
Toto je úvod do seriálu, který pro vás chystám. V každém dílu se budu věnovat jedné otázce, o které si pak se svým partnerem můžete promluvit. Nebojte se toho. Udělejte si dobrou večeři, otevřete vínko a hezky v klidu a pohodě poznávejte názory toho druhého.

Ale pozor! Pokud s vámi partner mluvit nechce, mějte se na pozoru. V manželství se musí mluvit hodně, musí se řešit různé věci. Tomu se nevyhnete. Pokud to nejde už teď, co bude za pár let?
Měli byste uvážit, jestli je to opravdu ten pravý, jestli je to člověk se kterým můžete mluvit o všem, nebo jestli ve vás každý rozhovor s ním vyvolává strach a obavy. V tom druhém případě dlouho nepřemýšlejte. Pokud spolu neumíte mluvit otevřeně, raději se tomu vyhýbáte, držíte to v sobě nebo cítíte, že si už teď nemáte co říct, prostě odejděte. 

Na jednu věc si dávejte pozor! Někteří lidé mají trochu problém se otevřít. Pokud víte, že váš partner je introvert, je tichý, plachý, do ničeho ho netlačte. Dejte mu čas, nespěchejte. Ale mluvte! Pokud vidíte, že se snaží, že s vámi chce mluvit, že se chce otevřít, dejte mu prostor a pocit lásky a bezpečí. Aby věděl, že to, co vám prozradí zůstane mezi vámi. A opovažte se to někomu prozradit! Nikdy, ale to nikdy nesmíte poslat dál to, co vám milovaný člověk v dobrém úmyslu svěří !
Láska je hlavně o vzájemné důvěře. To si pamatujte.

Přeji vám, ať vaše vztahy vydrží navždy. Pečujte o ně!
Budu se těšit u prvního dílu tohoto "vykecavacího seriálu".

Pokud máte tipy na nějaké otázky, zkušenosti, se kterými se chcete podělit, pište do komentářů, na life-in-words@seznam.cz nebo zanechte vzkaz na facebooku :)


6 komentářů:

  1. Napsala jsi to moc hezky :) Líbí se mi i to zaměření na to, jak to cítí introverti :) Já to mám v tomhle asi trochu snazší.. :D Jsem introvert, ale jakmile se s někým skamarádím, mám ho ráda - je ze mě extrovert :D pro něj. :)
    Je pravda, že ta otázka postiženého, nemocného dítěte je hodně komplikovaná :(

    Budu se moc těšit na další díl, chodila jsem sem každý den snad každé dvě tři hodiny kouknout se, jestli už tohle náhodou není! :D :D
    DÍKY, DÍKY! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za krásný komentář. Hodně to potěší, když si člověk přečte, že někdo netrpělivě čekal na jeho článek!! První díl bude už zítra a pak každé pondělí :)
      Doufám, že se ti bude líbit, a že tě nezklamu.

      Vymazat
  2. To je pěkný nápad na seriál a určitě si přijdu počíst, vždyť zprostředkovaná zkušenost je taky zkušenost.
    Souhlasím, že najít rozdíly je rozhodně lepší před svatbou než po ní, když už je takříkajíc pozdě, jenomže když je člověk zamilovaný, tak bohužel ten nesoulad nevidí, říká si, jak se s partnerem doplňují, a že protiklady se přitahují a že to spolu nějak zvládnou. Bohužel vím o čem mluvím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že láska je slepá. A to je jeden z důvodů, který mě inspiroval k napsání tohoto článku. Nemůžu o sobě říct, že bych s tím měla osobně velké zkušenosti i když částečně ano, ale vidím to ve svém okolí. Když se dva nenaučí spolu mluvit na začátku vztahu, pak je vážně pozdě. Naučí se zatloukat, držet to v sobě a pak to jednou bouchne a nejde vzít zpět. Mrzí mě, že máš špatnou zkušenost. Doufám, že se už budeš mít jenom dobře. Ať je tvůj příběh jakýkoliv, věřím, že bude mít dobrý konec !

      Vymazat
  3. Máš naprostou pravdu. Vše je o komunikaci. A vztahy především. Se současným přítelem mluvíme skoro o všem. Jsme spolu pět měsíců ale už jsme si řekli zda chceme děti, někdy se vzít a co bychom třeba děli, kdyby se nečekaně objevilo dítě. A je fajn to vědět. Čím víc toho o příteli vím, tím víc v něm mám důvěru. U předchozího vztahu jsem nic podobného neudělala, měla jsem strach něco říct a byla to chyba. A vztah docela rychle skončil- bylo to spíš pro něco jiného, ale i tak jsem se poučila a v novém vztahu začala říkat co mě trápí a co plánuji do budoucna. A je to tak lepší. Jsme si tak hned blíž a je to krásné.
    Uvažuješ moc pěkně a ten seriál bude určitě fajn- jsem na něj vážně zvědavá ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu. Moc to potěší, protože pak alespoň vidím, že tyto články mají nějaký smysl :)

      Je skvělé, jak ses poučila z předchozího vztahu. Pokud má člověk strach ve vztahu s tím druhým mluvit rozhodně je někde chyba!! Já jsem se svým přítelem taky během prvního půl roku probrala snad všechno. Za chvíli to budou 4 roky, co jsme spolu. Zatím se mi mluvení vždy vyplatilo. Vím, že si můžeme důvěřovat. Už se nebojím problémů, neshod, překážek, které nám život dává do cesty. Zvládli jsme toho už hodně a vím, že oba chceme bojovat o nás dál. Jen tak bychom to nevzdali :) Muselo by se stát opravdu něco hrozného, neodpustitelného, aby to zničilo to, co je mezi námi.

      Vymazat

Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!