4. díl - Můj životní příběh











Seriál Mluvit, ptát se, milovat pokračuje! Dneska jsme už u čtvrtého dílu. Zatím se vám to líbí a já z toho mám radost :) Myslela jsem, že vás zklamu a v tomto týdnu článek nebude, protože mám opravdu špatné podmínky na psaní. Na koleji jsme totiž dostaly hrozně krátké kabely k internetu, a tak se s kamarádkou mačkáme u jednoho stolu než seženeme něco delšího. Je tu málo místa a těžko se soustředí, ale uvědomila jsem si, že vás nechci zklamat a proto se pokusím sepsat pár řádků.

Můj život, aneb radosti i smutky, šťastné okamžiky i noční můry.


Každý z nás žije svůj jedinečný příběh plný nádherných nezapomenutelných okamžiků, ale také nezdarů a zklamání. Pokud jste naladěni na tu správnou vlnu a máte chuť si zavzpomínat, dnešní článek bude právě o tom. Všechno, co prožijeme má totiž vliv na to, jací jsme. Žádný vztah nebude dobře fungovat, pokud nebudeme znát minulost toho druhého. Může to být skvělá zábava, ale také procházka trním. Záleží na tom, co jste prožili.


zdroj:pixabay
Vyprávějte si, jaké jste měli dětství, na co jste si nejraději hráli, co jste dělali, kam jste jezdili, jaké zážitky si nejvíc pamatujete. Možná budete mile překvapení, když zjistíte, že jste si oba chodili hrát na stejné hřiště a při hádce o bábovičku si sypali písek do očí. Mluvte o svých školních letech, o tom, jak jste se učili, jaké jste měli vztahy s ostatními žáky, kdo byl váš nejlepší kamarád, jaké jste dělali fóry učitelům apod. Zažijete u toho spoustu legrace a zároveň se ještě líp poznáte. Proberte i vaše minulé vztahy, důvody, kvůli kterým nevydržely. Můžete se z nich poučit abyste už podruhé stejnou chybu neudělali. Jenom nezapomínejte, že tyto vztahy jsou už za vámi. Probírat je do detailů nemusíte. Uvědomte si, že to vašemu současnému partnerovi nemusí být příjemné. Vás by asi taky nehřálo u srdce, kdyby vám hodinu vyprávěl o tom, jak nádherná byla jeho první pusa.
Svěřte se navzájem se svými sny. Co jste si vždy přáli? Co z toho se vám opravdu povedlo uskutečnit? Čeho byste se mohli vzdát? Sblížíte se a zároveň možná získáte inspiraci na nějaký ten dárek k Vánocům. Je totiž krásné, pokud můžete tomu druhému udělat radost a splnit mu jeho sen.
Proberte střední, univerzitu, soutěže kterých jste se účastnili, vaše úspěchy a všechno ostatní, na co rádi vzpomínáte. Podělte se s partnerem o své radosti, nezapomenutelné zážitky, dobrodružství.
Pokud si chcete zavzpomínat se vším všudy, vytáhněte fotografie, videa, zápisky z dětství. Věřte mi, že si to opravdu užijete, zjistíte kolik toho máte společného a zároveň nedovolíte vzpomínkám zmizet v zapomnění. - Tohle je ta příjemnější část.

Bohužel život není jen sbírkou báječných zážitků. Je plný smutných události, nočních můr, slz a trápení. A právě o těchto věcech je ještě důležitější mluvit. Pokud jste prožili něco traumatického, je dobře pokud se s tím svému partnerovi svěříte. Předejdete tak nepříjemným událostem. Někdy se totiž stává, že partner udělá něco, co nám připomene nepříjemnou událost ze života. Může to být úplná drobnost. Třeba máte špatné zkušenosti s alkoholem, nebo lidmi pod vlivem a váš přítel vás vezme do společnosti svých přátel, kteří si rádi loknou. V tu chvíli se vám vrátí všechny smutné, bolestné vzpomínky a vy se prostě zvednete a utečete. Jemu je kvůli vám trapně, nechápe to, jeho kamarádi se z něj dělají srandu, že si našel podivínku a všechno jen proto, že jste se mu nesvěřila. Třeba vás děsí tma a to, co se ukrývá pod jejím pláštěm. Máte špatné vztahy v rodině, zažili jste týrání, bolel vás rozvod rodičů nebo se nemůžete vzpamatovat se smrti babičky ? Mluvte o tom. Uleví se vám, navzájem si pomůžete, a budete vědět, že si můžete důvěřovat.


zdroj:pixabay
Láska je někdy slepá, takže než něco řeknete, uvědomte si, zda člověk, kterému se chcete svěřit opravdu je ten pravý, jestli mu můžete věřit. Protože slova, která jednou vyslovíte, už nebudete moct vzít zpět. Tajemství, která vyjdou na povrch už nikdy nebudou jen vaše. Pokud jste si jistí, že ten člověk za to stojí, neváhejte a svěřte se! Strašně moc se vám uleví. Už nebudete žít s pocitem, že mu něco důležitého tajíte, nebudete mít pocit, že to nemůže pochopit.
Bude vám dobře! Žít celý život s tajemstvím, které vás tíží, bolí a táhne ke dnu není to správné řešení. Nebojte se spojit vaše životní příběhy. Už přeci dávno není ty a já. Teď jste jen VY a váš příběh! Až si všechno řeknete, konečně můžete mít pocit, že se opravdu znáte. Líp se pochopíte a líp spolu budete vycházet. Víc si budete vážit jeden druhého.   

Pokud vás tento seriál zaujal a doposud jste nečetli předchozí díly, stačí kliknout na Rozhovory mezi partnery :)

8 komentářů:

  1. Vím, že probrat tyhle věci je hodně důležité, ale abych pravdu řekla, hodně se toho bojím. Ne ani tak toho, říct,co se stalo, co mi kdo udělal hezklého i nehezkého. Spíš... Delší dobu už se obàvám,že možná mám určitou formu sociální fobie, a nebo alespoň strach z neznámého a cizích lidí. Mám sklony k vlastní destrukci, jsem příliš tvrdá na sebe sama, udělala jsem fakt věci na které nejsem moc hrdá. Vím, že v neupřímném vztahu se žít nedá a že pravděpodobně budu muset jednoho krásného dne, který už pak krásný nebude, přiznat barvu, ale... Jsou dny, kdy si říkám, že to nedokážu nikdy. Jistě, Bůh miluje každého človeka, ale lidé ne. Mám obavu, že kdybych si našla věřícího přítele, jakože asi budu muset protože sama cítím, že lidé, kteří mě dobře znají říkají, že s ateistou bych žít nemohla. A to je prostě fakt. Nemohla bych. Možná že mám zkreslené představy, ale dost se bojím, že člověk, který žije v boží lásce, kterého budu respektovat a vážit si ho, který... (A tak dále) by nikdy nepochopil, že holka,co celý život tak nějak Boha hledá (uznávám že mnohdy na hodne nesprávných místech) má sklony k tomu, aby ničila chrám ducha (neboť tělo je chrám Ducha, chrám páně). Která celý život hledá boží lásku a krásu ve stvoření, má v některých dnech v srdci velkou nenávist a pohrdání k sobě samé. Někdy si říkám, že snad ani nejsem normální, že je to snad nějaká psychická porucha či co. Dost jsem o těchto věcech premýšlela když jsem nastoupila na vysokou a poznala tam jednoho človeka. Nedopadlo to (právě proto že je ateista a já s někým kdo neuznává moji víru žít nedokážu, to nejde.) má víra jsem já, a právě včera jsem si koupila knížku na zaléčení mé současné psychické situace.Jednoduše věřím. Vím, že v mém životě by bylo snad tisíc, milion situací, kdy by byla snazší nevěřit. Ale věřím, protože bez Boha už nedokážu žít. Jednoduše to nejde. I když pochybuji, i když jsem malověrný, tak věřím, protože jsem poznal život s Bohem a už nezvládnu žít bez něj. To se tam píše a naprosto s tím souhlasím. Ničí mě vztahy s nevěřícími lidmi ač je mám ráda a považuji je zasvépřátele. Bylo by lehčí nevěřit, odpadnout. Ale já nemůžu, nedokážu a vlastně ani nechci.

    Promiň, že dnes tak plácám, potřebovala jsem se vypovídat. :D vlastně si někdy říkám, že se možná na blogspot vrátím, protože psaníbyla dobrá terapie, a mě už bez toho asi v hlavě něco brzo špatně sepne :D

    Jsem moc ráda že jsi ten článeček pro nás napsala i za tak špatných podmínek, a mrzí mě že si ho čtu až dnes... (Tenhle týden je pro mě hodně náročný,spíš emočně než fyzicky, školně).
    Ještě jednou díky, ať ti Bůh žehná a drží nad tebou svoji ruku
    Lilli <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahá Lilli neboj se, Bůh vždycky bude s tebou. Má pro tebe skvělý plán a jednou ti přivede do života člověka, kterému prostě budeš chtít říct všechno. Taky jsem si kdysi myslela, že některé věci nedokážu vyslovit. Člověk je hříšný a dělá hodně chyb, ale pokud uvěří, že mu to Bůh odpustil, pak se zase může cítit čistý. Pokud hledáš věřícího partnera, tak se neboj, že až ho najdeš, že tě nepochopí. Pokud sám věří v Boha, ví co znamená odpuštění a bude tě milovat takovou jaká jsi. Z druhé strany se zase neboj nevěřících. Až příště poznáš nevěřícího kluka, se kterým se budeš cítit opravdu dobře, popřemýšlej zda nejsi právě ty ta výjimečná osoba, kterou Bůh povolal k tomu, aby o Něm mluvila. Místo toho abys takového kluka "zavrhla" protože je nevěřící, se skus ze srdce za něho pomodlit. Buď pro něho světlem, a zkus vzít odvahu a povyprávět mu o Bohu. Řekni důvody proč Ho miluješ, co ti vnesl do života, co změnil a proč bez Něho nedokážeš být. Možná, že tě ten kluk odmítne a nebude chtít poslouchat, možná mu dej trochu času. Věř mi, že někdy se člověk o takové věci modlí roky. Sama uvidíš. Buď světýlkem na cestě nevěřících. Možná, že že i mezi nimi je tvůj příští manžel, jenom mu musíš pomoct otevřít oči a najít boží lásku.
      Myslím na tebe Lillen! Neboj se a věř! Bůh přesně ví, co je pro tebe nejlepší!
      A klidně se vypovídej když to potřebuješ :) Jsem na facebooku, takže kdyby sis chtěla promluvit, napiš a dáme chat někdy. Nebo pošli e-mail.
      Měj se krásně a ať příští dny jsou pro tebe méně náročné!

      Vymazat
  2. Opět krásný článek od srdce :) Tohle jsem měla ve vztahu vždycky ráda, zjišťovat, jaké měl ten druhý dětství, a pozorovat, co z takového dítěte vyrostlo. Je vtipné zjistit, že chodíte s klukem, který kdysi platil za třídního syčáka a s takovým vy byste si přece nikdy nezačali :D Ale lidi se mění, kluci odkládají klukoviny a život nás všechny tvaruje. Určitě je dobré vědět o tom druhém, kde jsou jeho limity, co jsou jeho citlivá místa, a stejně tak u sebe.
    Asi si z tohoto seriálu začnu dělat výpisky, protože už teď nevím, jaké byly všechny předchozí rady. Ještě že se to na internetu archivuje a je možné to zpětně dohledat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji za krásný komentář. Jsem ráda, že se chceš k mým článkům vracet, že pro tebe moje rady něco znamenají. Právě to mám na psaní ráda, když vidím, že to má nějaký smysl!

      Vymazat
  3. Připomělo mě to dobu, kdy jsem dělala rodokmen dědy.Dostala jsem se až do roku 1574 a dělala jsem i mikrohistorii, jak lidé v té době žili, našla dost starých fotek, mamka vyprávěla o svém dětství,naši předci to neměli vůbec jednoduché.Byla to bezva zkušenost. Už dělám pátý v pořadí a je stále co objevovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To věřím a obdivuji. Je s tím hodně práce a člověk musí být trpělivý, aby se dohrabal opravdu hluboko do minulosti. Z druhé strany se to vyplatí, protože se člověk dozví hodně zvláštních a fascinujících věcí, poslechne si dech beroucí příběhy a naučí se dívat na svět trochu jinýma očima.

      Vymazat
  4. Máš pravdu, je potřeba si říct všechno, co jsme prožili a to i to špatné i to dobré, člověk totiž pak může pochopit činy druhého a proč třeba udělal něco co vám třeba mohlo ublížit- ale s kontextem jeho minulosti se to dá pochopit a lépe odpustit, svěření se se vším taky dva lidi více semkne a uvědomíme si pak zda se k sobě opravdu hodíme a jací vlastně jsme. S přítelem jsme si toho o své minulosti řekli dost, jsem ráda že to o něm vím a víc ho tak dokážu pochopit a je mi bližší. Bez toho by totiž vztah nebyl tak silný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napsala jsi to krásně. Přesně tak! Síla vztahu je ve vzájemné důvěře a pochopení. Jsem za vás moc ráda, že o svůj vztah tak pečujete. Myslím, že jste na dobré cestě ke krásné společné budoucnosti. Jen tak dál!

      Vymazat

Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!