5 důvodů proč muži neradi mluví

zdroj: pixabay

Krásný den všem!

Dnešní článek je takovou přílohou k seriálu Mluvit, ptát se, milovat. 

Mí pravidelní čtenáři vědí, že se zajímám o komunikaci mezi mužem a ženou. Věřím, že umění mluvit je uměním milovat a rozhovor je jedním ze základních pilířů dobrého vztahu. Je to něco, na čem je třeba velice dlouho pracovat, ale výsledek opravdu stojí za to. Vidím obrovský rozdíl mezi vztahem založeným na vzájemné důvěře a společných rozhovorech, a vztahem, ve kterém se lidé bojí tomu druhému otevřít.

Komunikace je však někdy těžkým oříškem. Nedávno se mě jedna žena zeptala, jak začít s partnerem mluvit. Moc by si přála se svým přítelem komunikovat otevřeně, ale on se tomu vyhýbá, raději se vším souhlasí a naštvaně odejde, než aby se aktivně zapojil do diskuze a vyjádřil svůj názor. Pokud máte podobný problém, příčin může být hned několik.

1) Hlavní slovo mám JÁ

Než ho začnete obviňovat, že s vámi nechce diskutovat, zeptejte se sami sebe, zda nejste příliš dominantní. Nemáte za sebou několik rozhovorů, které vždy skončily tím, že pravdu máte vy a basta?! Pokud chcete s někým vést rozhovor, musíte ho chtít vyslechnout. Musíte mu naslouchat s láskou a dávat mu najevo, že na jeho názorech záleží. Někdy se totiž díváme jen na sebe, a cílem našeho rozhovoru je jen to, že chceme slyšet, že máme pravdu, že všechno bude tak, jak chceme my! Tohle není správný přístup! Vztah je vždy o dvou lidech a společných kompromisech. Pokud každý rozhovor končí vaším vítězstvím, je to špatně! Nedivte se, že váš partner s vámi nechce diskutovat, když mu dáváte najevo, že jeho slovo stejně nic neznamená.

2) Dohání ho minulost

Vaše druhá polovička se při každém rozhovoru uzavře, vypadá nervózně a ustaraně? Možná vás ani nenapadlo, že může mít normální strach. Říkáte si z čeho? Odpověď na tuto otázku možná najdete v minulosti dotyčného. Víte jak vypadal jeho předchozí vztah? Pokud si myslíte, že tohle není důležité, pletete se. Osobně znám člověka, který nechtěl mluvit se svou přítelkyni. Při každém pokusu o rozhovor se uzavřel do své neviditelné ulity, nikdy nechtěl diskutovat o problémech ve vztahu. Raději je nechával nevyřešené. Nakonec se ukázalo, že za všechno může negativní zkušenost z předchozího vztahu. Když se u nich objevila nějaká krize, jeho bývala začínala rozhovor, který vedl k tomu, že naznačovala, že by se mohli rozejít. Až nakonec jednoho krásného dne opět řekla: Musíme si promluvit (...) Je konec.

Muž si zakódoval, že každý pokus o rozhovor je vlastně pokusem o rozchod, a bál se, že i s novou partnerkou je tomu tak. Pokud tedy váš milovaný reaguje podobně, zkuste se ho zeptat na zkušenosti z předchozích vztahů :)

3) Rozhovor je traumatický zážitek

Tady navážu k předchozímu bodu. Možná, že problém není v minulém vztahu, ale v tom, o čem a jakým způsobem mluvíte se svým partnerem vy. Pokud mluvíte jenom o sobě, o své nespokojenosti, o problémech, o tom, že je špatným partnerem apod.,  upřímně se divím, že ještě nevzal nohy na ramena! Rozhovor nemá být traumatickým zážitkem, před kterým je třeba utíkat. Mluvte spolu o všem, nejen o tom zlém. Mluvte o svých snech, radostech, zážitcích. Mluvte, ale naučte se i naslouchat. Vyslechněte toho druhého, podporujte ho, věnujte mu svůj čas s láskou. Rozhovor by měl dávat pocit bezpečí a vzájemné důvěry. Neměl by být stoupáním po minovém poli. Ani v případě, že řešíte vážný problém. I tehdy by měl být něčím pozitivním - ujištěním, že spolu zvládnete překonat i ty nejtěžší překážky. Pokud to mezi vámi nevypadá dobře, rozhovor by měl být prvním krokem ke změně k lepšímu ne k horšímu! Nezapomínejte o tom!

4) Berete a nic nedáváte 

Rozhovor je důležitou součástí vztahu především pro nás ženy. Potřebujeme ho k životu víc než muži. Proto je třeba se zamyslet, zda je náš vztah v rovnováze. Dáváme taky něco tomu druhému? Ženy většinou častěji než muži touží po společném rozhovoru. Naopak mužům víc chybí fyzické sblížení. Osobně si myslím že před manželstvím byste se měli víc soustředit na mluvení. Než si řeknete své ano, měli byste se poznat co nejblíž. Ne fyzicky ale duševně! Měli byste znát sny a touhy toho druhého,vědět o jeho bolestech, strachu, poznat minulost, přítomnost i jeho představy o budoucnosti. Hodně vám to v manželství pomůže. Pokud se už před svatbou naučíte spolu mluvit, naslouchat si a řešit problémy hned a spolu, jen tak vás něco nezlomí! Naopak v manželství nesmíte zapomínat, že společné milování je stejně důležité jako rozhovor! Ženy neodepírejte se svým manželům. Manželé vyslechněte své manželky. Mluvte spolu a milujte se spolu! Láska je o rovnováze. Je to umění nejen brát, ale především dávat! Dávat to nejlepší, co v sobě máme. Naslouchat tělu i duši toho druhého. Splynout spolu v dokonalém harmonickém vztahu. Nedělat něco, protože musím, ale proto, že chci toho druhého dělat šťastným!

5) Muž musí být silný

Muži daleko méně než ženy dokážou vyjádřit svoje emoce. Pokud nás ženy něco trápí, často se s tím potřebujeme někomu svěřit, u mužů je to ale obráceně. Většina z nich se snaží od svých "slabosti" utéct. Pocit strachu, bezmoci, vlastního selhání je zahání do kouta. Cítí se sami, nedocenění a mlčením zahánějí problémy. Často jsou vychovávání v tom, že muž nebrečí, muž je silný a všechno zvládne. To žena je slabší pohlaví. Mají strach, že když ukážou své slabé stránky, stanou se pro ženu méně cenní, přijdou o svoji pozici silné hlavy rodiny. Žena cítí, že je něco špatně a snaží se to začít řešit, muž ale často reaguje vztekem. Je to takový obranný mechanismus před vyjádřením toho, co opravdu cítí. Jak s tím bojovat? Dejte mu prostor a pocit bezpečí. Netlačte na něho, když bude chtít svěří se vám. Pokud vidíte, že ho něco trápí, buďte mu oporou. Pochvalte ho. Udělal výbornou večeři, řekněte mu to. Cítíte se s ním v bezpečí? Řekněte to! Musí vědět, že si ho vážíte, že je pro vás důležitý, že vás nezklamal. Můžete mu říct, jak moc pro vás znamená, že je s vámi, že se s ním cítíte bezpečně, zamilovaně, vždy se mu můžete svěřit....a mimochodem pak můžete prohodit, že byste se mu za jeho péči a lásku chtěly trochu odvděčit, a zeptejte se, co by ho potěšilo nebo mu nenápadně mezi řečí připomeňte, že jste tu pro něho stejně jako on je vždy pro vás! Každý muž je jiný, ale všichni milují svůj klid a pohodu :) Dejte mu domov, po kterém touží. 

Jak začít pracovat na společné konverzaci?

Pokud nevíte, jak začít zkuste spolu vyrazit do čajovny, restaurace, kavárny, prostě někam, kde se oba budete cítit příjemně a uvolněně. Čekání na vaše oblíbené jídlo si můžete zkrátit společným rozhovorem. Máte jistotu, že vám partner nikam neuteče a nemůže se vymluvit, že nemá čas. Výborná večeře s láhví dobrého vína a příjemnou hudbou v pozadí vás jistě naladí do té správné atmosféry. Začněte mluvit o příjemných věcech, ptejte se ho na jeho sny, vzpomínejte na hezké společné okamžiky, dětství apod. Překvapte ho otázkou na jeho koníčky, překonejte se a zkuste se alespoň ten jeden večer zajímat o to, co vás normálně vůbec nezajímá. Nechte ho mluvit o sportu, autech, rybaření-o čemkoliv, co má rád. Ukažte mu, že jste pro něho nejen partnerka, ale skvěle zvládnete i roli kamaráda :D 

Držím vám palce! Pokud byste potřebovali popostrčit a hledali inspiraci, o čem spolu mluvit, přečtěte si články z rubriky Mluvit, ptát se, milovat. Je určený především snoubencům, protože se v něm věnuji otázkám, o kterých by si lidé měli promluvit před svatbou. To ale neznamená, že pokud jste v manželství nebo nezadaní, máte vstup zakázán! To rozhodně ne! Myslím, že každý si tam může najít něco pro sebe. Doufám, že tomu tak bude i ve vašem případě.