19. března 2018

Když vám Bůh dá skvělého muže...


Drazí čtenáři,
stalo se vám někdy, že jste se o něco modlili, ale Bůh vás neposlouchal? Toužili jste někdy po něčem, ale On vám to nesplnil?
Říká se, že Bůh je dobrý, že Bůh vyslyší naše modlitby...Ale není to pravda! Dovolte mi, abych vám dnes vyprávěla o lásce, zlomeném srdci a Bohu, který přihlížel mému  neštěstí. 

Před lety jsem byla mladá středoškolačka, naivně zamilovaná do kluka ze staršího ročníku. Byli jsme kamarádi, ale myslím, že jsme oba chtěli něco víc. Tak to alespoň vypadalo. Modlila jsem se k Bohu, a On mi dovolil trávit s tím klukem čas, prožít výjimečné okamžiky, každý den mi dával naději, že by z toho mohlo něco být. Modlila jsem se a modlila. Dva roky. Celé dva roky Bůh přihlížel mému neštěstí. Díval se, jak se trápím a mlčel.  

Říká se, že Bůh je dobrý, že Bůh vyslyší naše modlitby...Ale není to pravda!
Bůh není dobrý. Bůh je skvělý! Nejlepší a nejdokonalejší! On totiž vidí mnohem dál než my. Pokud jste si prošli něčím podobným, chci vás povzbudit abyste se nevzdávali a dál Mu důvěřovali. Má pro vás tisíckrát lepší plán než je ten váš! Chcete důkaz? Čtěte dál.


Byl srpen 2017  zpocená, unavená a zoufalá jsem šlapala do kopce na východ slunce, který měl být v 5:45. A hádejte kolik bylo? 5:45 a přede mnou ještě pěkný kus cesty. Začínala jsem se bát, že to nestihnu, že vstávání ve 4:00 bylo úplně zbytečné. Ještě jeden krok, ještě kousek - poháněla jsem se a v duchu se modlila, ať se stane zázrak a stihnu to. Říkala jsem si: ještě pár kroků, to zvládneš, na hoře pro tebe Bůh přichystal překvapení. Anno slyšíš, Bůh má pro tebe krásné překvapení, vzchop se a jdi! Jenže to jsem ještě netušila, že Můj Milovaný Tatínek pro mě připravil překvapení, na jaké nikdy v životě nezapomenu.


V 6:00 jsem stála na kopci a pozorovala dech beroucí nebe. Všechno bylo zalité prvními slunečními paprsky! Nikdy v životě jsem neviděla takovou krásu. V duchu jsem děkovala Bohu, že pro mě posunul východ slunce o 15 minut :) A pak najednou uvnitř té krásy jsem se otočila a v září slunce se něco zalesklo. Přede mnou klečel můj přítel s prstýnkem v ruce. Když se zeptal Vezmeš si mě, rozplakala jsem se. Děkuji Ti Bože! Takové překvapení jsem opravdu nečekala!

Jsme spolu 5 let a příští rok chystáme svatbu! Můj budoucí manžel je nejlepším člověkem jakého jsem kdy potkala! Známí často říkají, že my dva jsme se opravdu hledali :) Rozumíme se beze slov, smějeme se spolu a pomáháme si v těžkých chvílích. Věřím, že s Boží pomocí spolu vytvoříme krásnou, milující se rodinu.

A víte, co je na tom všem nejlepší, že můj přítel není ten, do kterého jsem byla zamilovaná dva roky. Není to ten, o kterého jsem se tak usilovně modlila. Když jsem já neviděla smysl v nešťastné lásce a myslela si, že se mi Bůh vysmívá, On mě vedl. Byla to cesta kterou jsem musela projít. Byla to cesta, která mě zavedla na sluncem ozářenou horu, kde se začala psát další kapitola mého života. Kdybych tehdy nebyla to toho kluka zamilovaná, nikdy bychom se s mým snoubencem nepoznali. Nešťastná láska mě nutila jít na místo, kde jsem měla prolomit ledy a konečně udělat první krok, a místo toho jsem tam poznala svého budoucího manžela.

Kdysi jsem nemohla pochopit, proč mě Bůh nevyslyší, proč neodpovídá na moje modlitby. Dnes Mu děkuji, že mě neposlechl, že měl pro mě svůj vlastní plán. Chci vás povzbudit! Věřte Bohu, protože On ví nejlíp, co je pro vás nejlepší. Je to milující otec a nikdy vás nezklame!


4 komentáře:

  1. Děkuju za tvé svědectví, myslím, že tohle je právě to, co jsem teď potřebovala číst.
    Už v podstatě půl roku se plácám v pochybnostech a nevděku...a sama nevím, kam mám jít, na druhou stranu se přesvědčuju, že... i to plácání v kruhu má nějaký smysl, který teď nevidím, že to prostě teď tak má být, že to potřebuju, abych mohla růst...
    K zasnoubení ti moc gratuluju, a přeju ti hodně štěstí, zdraví, lásky a hlavně Boží požehnání, protože komu Bůh žehná, ten má všechno, co potřebuje, má šťastný a plnohodnotný život.
    Přeju si, ať ti Bůh žehná, a ať nad tebou vždycky drží ochrannou ruku. Možná, že ti to říkám v podstatě pořád, ale je to pravda, tak ti to zopakuju.
    Ty svými články nosíš světlo mně, přeju TI, ať máš na své cestě vždy hojnost luceren, které učiní tvou cestu plnou světla, lásky a radosti...
    Přála bych si taky, abys měla pohodlný život, jenomže dobře vím, že takový má málokdo (pokud ho vůbec někdo má, očemž teda dost pochybuju). Tak teda jinak.
    Ať máš v životě po každé tmě, po každé bolesti východ slunce a hřejivou sluneční zář.

    Bůh ti žehnej, L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát ti děkuji za krásné přání. V tvém komentáři je hodně slunce a naděje <3. Děkuji ti, že mi připomínáš, že komu Bůh žehná, ten má všechno, co potřebuje. Je to pravda, a mrzí mě, že o tom někdy zapomínám a začínám pochybovat. Naštěstí Bůh vždy ví, jak mi o tom připomenout a vždycky má pro mě krásné povzbuzení. Někdy skrze Bibli, jindy skrze východ slunce a ranní zpěv ptáků, a jindy zase skrze lidi okolo mě - chodící anděly s velkým srdcem. A ty jsi jedním z nich. Děkuji

      Vymazat
  2. Nádhera, tak to mám radost ;) moc gratuluji k zasnoubení a přeji spoustu dalších společných let a ať se stále tak skvěle doplňujete a jste šťastní. Já to měla podobně jako ty, jen já byla nešťastně zamilovaná celé čtyři roky do svého spolužáka a stále věřila, že to vyjde-nevyšlo- on zájem neměl. Ale i tak jsem ráda že jsem to prožila, protože i když ten chlapec se mnou nezůstal, hodně mi dal a naučil a sám to asi ani neví a je příjemné ho občas potkat už bez toho citu, ale stále se silnou sympatií. Pak prošla jedna krátká kapitolka s chlapcem co moc nevěděl co vlastně chce a pak se na mě vykašlal že není připraven na vztah. Já to tehdá viděla jako konec světa, zhroutila jsem se a myslela si, že nic nemá smysl... a pak se objevil on- ten pravý- nejdřív jsem se s ním trochu zapletla ale pak si to rozmyslela a řekla si že ho chci jen jako kamaráda a osud nakonec chtěl jinak a já pochopila že ta prvotní chemie nebyla jen tak a díky bohu za to, že ta povrchnost zmizela- protože teď už spolu budeme dva roky a chcem se taky brát- my se sice zasnoubili méně romanticky- jeden večer na konci roku se mě zeptal zda si ho chci vzít a já že ano, a časem jsme to začli brát vážně- a příští léto až si dostatečně našetříme se chceme brát. A je to neuvěřitelně krásný pocit a jsem ráda, že to vše tak krásně vyšlo. A těší mě že i tobě ;) tak hodně štěstí a krásnou svatbu ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Myslím, že hlavní není ta romantika, ale spíš to, aby to bylo z upřímné lásky. Příběh, který jsem napsala sice zní romanticky, ale asi proto, že jsem už nějak pominula kruhy pod očima, to že oba jsme byli zpocení a udýchaní když jsme lezli do toho kopce...ale vlastně teď jsi mě inspirovala, takže víc neprozradím. Možná bych totiž mohla napsat ještě jeden článek z toho méně romantického pohledu :D :D Uvidíme!
      Každopádně bych ti taky chtěla pogratulovat! Jsem moc ráda! Taky se bereme příští léto takže budu na tebe myslet :D Přeji ti ať se všechny přípravy podaří a ať je to den, na který nikdy nezapomeneš! Pamatujte, že je to váš den a užijte si ho naplno! Přeji Vám hodně lásky, trpělivosti, radosti ze společných okamžiků! Buďte spolu šťastní, pomáhejte si a žijte tak, aby se vás vaše vnuky mohly jednoho dne zeptat, jak jste to dokázali <3

      Vymazat

Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!