Politický a společenský kontext, neskutečná dávka lyriky a dech beroucí příběhy vás ohromí, rozhodí a váš mozek si obtočí kolem prstu. Budete ten příběh milovat a nenávidět zároveň.
Kniha vás zavede do Indie na hřbitov ve Starém Dillí, kde Andžum, někdejší Aftáb, provozuje Penzion Ráj. Je to místo, kde najdou své útočiště všichni vyvržení, ztracení a zlomení. Setkáme se zde na příklad se Saddámem Husajnem nebo krásnou Tiló a jejím nalezeným dítětem. Kniha začíná příběhem Aftába a jeho proměnou z muže v ženu. Postupně poznáváme osudy dalších postav, prožíváme s nimi jejich lásky, ztráty a těžkosti. Na konci knihy se životy všech postav spojí, a my pochopíme celý kontext. Je to příběh o lidské tragedií popsaný velmi zvláštním metaforickým způsobem. Děj se proplétá s popisy města, lidí, přírody, objevuji se zde texty písní, básně, citáty a myšlenky, které nás vždy lehce vytrhnou z kontextu, ale přesto mají svůj smysl. Za krásnými poetickými popisy se skrývá zdrcující příběh o lidském neštěstí, politice a válce.
Jak mám vyprávět roztříštěný příběh? Pomalu se v něm stávám každým. Ne. Pomalu se v něm stávám vším.
Ministerstvo nejvyššího štěstí je úchvatná, ale velmi těžká kniha. Musím se přiznat, že první polovinu jsem četla tak trochu z donucení. Moc jsem tomu nerozuměla. Kniha připomínala magický realismus. Kultura, jména, společenský a politický kontext mi byl cizí. Autorka používala tolik krásných metafor, prakticky každičkou větu balila do poetického klubíčka, a abych to vše zvládla pochopit, musela jsem nejdřív každé klubko rozmotat, pak najít dva správné konce, spojit je, přečíst ještě jednou, a až pak, při troše štěstí, jsem jakž takž věděla, o co jde. Celou dobu jsem si marně lámala hlavu s tím, co mi chce autorka vlastně říct. Líbilo se mi to, ale nedávalo mi to hlubší smysl. V druhé polovině knihy, kde se osudy všech postav propletou, jsem konečně začala vidět světlo v tunelu. A musím říct, že z každou přečtenou stránkou se mi to líbilo víc a víc. Nakonec jsem se do knihy doslova zamilovala. Byl to sice dost těžký oříšek, ale stálo to za to! Krásný, smyslný jazyk, nádherné metafory, úchvatný příběh. Dokonalost sama a nezapomenutelný zážitek! Doporučuji!
Slunce už zapadlo za obzor, ale světlo ještě nevyhaslo. V tu magickou chvíli se armáda kaloňů na starém hřbitově odpoutává od větví banyánů a krouží nad městem jako kouř. Netopýři odlétají a vrány se vracejí domů. Všechen ten hluk a povyk při jejich příletu nedokáže přehlušit ticho, které tu zůstalo po vrabcích, již zmizeli neznámo kam, a po supech bengálských, kteří zde strážili mrtvé po stovky miliónů let, ale nyní jsou vyhubeni. (...) Málokdo si všiml, že už tady ti staří přátelští ptáci nejsou. Obdivovali jsme totiž něco úplně jiného.
Velmi se mi líbilo neobvykle uspořádaní knihy. Objevovalo se zde hodně citátů, písní, výstřižků z deníku, což knize rozhodně přidalo na hodnotě a dělalo příběh zajímavějším. V knize se proplétá několik dějových linii, cestujeme v čase, poznáváme nové postavy a vracíme se zase zpět k těm předchozím. Všechno má svůj cíl, svoje promyšlené místo. Každá věta je dokonale propracovaná, kniha je plná nádherných popisů, barev, pocitů, chutí, vůně. Autorka svým originálním magickým stylem působí opravdu na všechny vaše smysly. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou, že jsem ji otevřela, začetla se a nevzdala to, přestože začátek byl opravdu těžký. Není to totiž žádná oddechovka, u které si odpočinete. Tato kniha vyžaduje tu správnou náladu, atmosféru, soustředění. Je třeba u ní přemýšlet, otevřít svoje srdce i mysl. Proniknout do děje co nejvíc to jde, hltat každé slovo a dovolit autorce ovládnout vaše tělo i mysl. Protože tohle je opravdu ta nejzvláštnější kniha, jakou jsem kdy četla. Je mi jen líto, že jsem se nesnažila ji pochopit hned od začátku, že jsem se nesoustředila tak, jak bych měla. Zdá se mi, že tuhle knihu nestačí přečíst jednou, ale je třeba si ji vychutnat, dát ji čas, přečíst ji jednou, dvakrát, třikrát. A já vím, že to udělám, protože to vážně stojí za to!
HODNOCENÍ:
Kniha – 4/5 – krásná, ale těžká kniha, u které je třeba přemýšlet a soustředit se. Není to jednohubka na jedno odpoledne :)
Obálka- 5/5 - velmi se mi líbí. Je jednoduchá, ale přesto plná pocitů. Smutek, naděje, láska, zklamání, válka a mír...vše co naleznete uvnitř knihy je nenápadně vykreslené na obálce.
Děkuji Knihy Dobrovský za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha zaujala, můžete se kouknout na ukázku.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!