Recenze: Farma-Tom Rob Smith

Originální název: The Farm
Žánr: Literatura světová, Detektivky, Psychothriller
Rok vydání: 2016
1. vydání originálu: 2014

Počet stran: 320
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Drahomíra Michnová
Edice: Světový bestseller (Knižní klub, Ikar)
Autor obálky: Robin Brichta




ANOTACE:
Autor celosvětového a oceňovaného bestselleru Dítě číslo 44 se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru.
Daniel je přesvědčen, že jeho rodiče si po odchodu z Londýna užívají klidný důchod na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku. A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec. „Volám kvůli matce… Není v pořádku… Fantazíruje – vidí hrozné, hrozné věci.“ Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor. „Tvůj otec s tebou už určitě mluvil,“ ozve se matčin hlas. „Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež… Počkej na mě na Heathrow…“ Daniel je zničehonic nucen rozhodnout se, komu věřit. Matčinu tvrzení o děsivém zločinu, o spiknutí, na němž se podílí i jeho otec? Otcově přesvědčení o matčině duševní nemoci? Klíčem je příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti – navíc Daniel skrývá jedno čerstvé, současné…


Farma- dokonalý psychologický thriller, aneb něco jsem si objednala, něco jiného mi donesli

Hlavními hrdiny knihy jsou Daniel a jeho rodiče Tilde a Chris. Tato trojice tvoří rodinu jako z obrázku. Doma vládne pohoda, rodiče se nikdy nehádají, Daniel je milované dítě. Teď bydlí sám v Londýně, rodiče se odstěhovali do Švédska, aby si odpočinuli, Bydlí na farmě, kde vedou skvělý život. Pěstují si vlastní zeleninu, loví ryby a mají se báječně. Až na jednu věc. Všechno je jen lež a přetvářka. Ve skutečnosti každý z nich má tajemství. Rodiče vůbec nevedou pohodový život. Na farmu se odstěhovali, protože přišli o všechno a byla to jediná možnost, jak přežít za málo peněz.

Daniel o tom nemá ani tušení, protože si celou dobu hledá výmluvy, aby je nemusel navštívit. Ví totiž, že pokud za nimi do Švédska přijede, bude jim muset oznámit pravdu- Je homosexuál.
Pak se jednoho dne všechno zvrtne. Dva záhadné hovory spustí vlnu nečekaných událostí. Je pravda, že se otec podílí na hrozném zločinu a snaží se matku dostat do blázince? Nebo je snad Tilde opravdu nemocná a potřebuje odbornou pomoc? Daniel se musí rozhodnout, kterému z rodičů bude věřit. 
Nakonec se osobně vydává do Švédska, aby nalezl pravdu. A pravda ho šokuje...

Když jsem knihu dostala a podívala se na obálku, věděla jsem, že to chci číst. Kniha už na první pohled vypadala velmi lákavě. Po tom, co jsem přečetla anotaci, jsem čekala, že to bude akční thriller s bohatou zápletkou. To se nestalo. Četlo se to dobře a rychle, ale trochu mi tam ta akce chyběla. Je to víc psychologická kniha. Hlavní zápletku tvoří vyprávění matky, které je místy velice zajímavé, napínavé, vtáhne vás do děje tak, že chcete číst dál a dál, ale místy je docela natahované a trochu nudí. Při čtení jsem se cítila jako na horské dráze. Jednou nahoře, jednou dole. Přesto se mi kniha líbila. Od začátku jsem byla zvědavá, kdo má pravdu. Musela jsem si vybrat mezi Chrisem a Tilde. Psychologie postav byla vykreslena opravdu velmi dobře. Zaujalo mě to, co se odehrávalo v hlavě matky, obdivuji jak autor dokázal propojit její zkušenosti z minulosti z tím, co se děje teď.

Konec knihy mě velmi překvapil. Tím, že čtu hodně detektivek a thrillerů můj mozek automaticky přeskočil na nesprávnou verzi příběhu. Myslím, že v mém případě Tom Rob Smith dosáhl toho, o co mu šlo.

Z té trojice hlavních hrdinů mi nejvíc sympatická přišla matka. Teprve na konci jsem pochopila proč. Její příběh byl velice dojemný. Nikdo ji nevěřil, nikdo nepochopil jaké hrůzy pro ni život připravil.

Obdivuji ji, že to tak dlouho zvládala. Pro mě byla hrdinkou za to, jak se dokázala prát s osudem.
Na jejího manžela Chrise jsem se od začátku dívala ze špatné strany, jeho postavu jsem pochopila příliš pozdě. Ani jsem si nedala příležitost si o něm udělat nějaký správný obrázek, takže u mě je v kategorii neutrálních postav. Zato Daniel mě trochu štval. Takový typický naivní jedináček (tímto nechci nikoho urazit). Žil si ve své pohádce a najednou ouhej, bylo třeba se probudit. Jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. To, co se stalo u nich v rodině ho donutilo někam se pohnout, udělat konečně chlapské rozhodnutí. Myslím, že mu to prospělo. Konečně otevřel oči na reálný svět. V jeho věku už opravdu bylo na čase odhodit ty růžové brýle.

Kdybych knihu měla hodnotit jen podle toho, co jsem čekala, bylo by to trochu zklamání. Já miluji akční thrillery ve stylu J.Ch. Grangéa a co si budeme nalhávat, tenhle k tomu měl hodně daleko. Mohla bych ho přirovnat k Dívce ve vlaku. Hodně lidí čekalo od ní něco jiného, a proto pro mnoho z nich byla zklamáním. Já jsem tak nějak čekala, že to bude víc psychologická kniha, proto jsem ji hodnotila opravdu vysoko (viz recenze). Proto zavírám oči na to, co jsem čekala a otevírám je na to, co mi kniha přinesla. Rozhodně to byl skvělý zážitek. Geniální charakteristika postav. Za tu bych dala autorovi opravdu body navíc. Ukázal, že naše tajemství mohou být ukrytá opravdu hluboko. Nejen před zraky cizích lidí, ale i před těmi nejbližšími. Je v tom opravdu hluboká pravda. Já v té knize našla kousek sebe a čím víc o tom přemýšlím, tím víc si autora vážím.
Nedostala jsem to, co jsem čekala. Dostala jsem něco jiného. Něco, co můj mozek probudilo k životu. K vzpomínkám. K přemýšlení.  Ale o tom zase příště.

Pořád váháte, zda si knihu přečíst nebo ne?
Mám tady pro vás krátké shrnutí.


Kdy ČÍST:
  • Máte rádi psychologické knihy
  • Líbila se vám Dívka ve vlaku
  • Zamotané příběhy jsou pro vás to pravé
Kdy NEČÍST:
  • Psychologická stránka postav vás nezajímá
  • Milujete akci, bohatý děj, napětí
  • Neradi u knížek přemýšlíte

HODNOCENÍ

Kniha- 4,5 /5 - za to, že jsem se místy trochu nudila
Obálka- 5/5 - tady nemám co vytknout. Líbí se mi :)




6 komentářů:

  1. Zní to velice zajímavě. Myslím, že po "extázi" :D (fakt, skoro extázi), jakou mi přineslo manželovo tajemství, jsem spíš na ty... psychologické knížky. Rozhodně jsi mě zaujala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda :) Myslím, že by se ti mohla líbit, hlavně to, co prožila matka a to jaký měl vliv na její psychiku.

      Vymazat
  2. Tak já knihu četla a byla jsem nadšená ze stylu psaní. Prolínání postav a pravdy bylo úžasné. Po této stránce jsem byla spokojená. Ale pak přišlo něco co mi vyloženě vadilo. Nějak mi ten finálový závěr vadil. Když se nad tím zamyslím teď, nebylo to zas tak strašné. Tajně jsem ale doufala, že to co vyprávěla matka je pravda :D
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nevím, jestli mi závěr vadil. Taky jsem čekala jinou verzi, ale pak jsem si to dala dohromady po stránce psychologické, dlouho o tom přemýšlela a došla jsem k závěru, že se mi to líbilo :D Byla to ale asi první kniha, u které jsem hned po přečtení nevěděla, jak ji hodnotit.

      Vymazat
  3. Ja som od tohto autora čítala Dieťa číslo 44 a tá kniha sa mi páčila, preto by som si rada prečítala raz aj toto a dúfam, že sa ku knihe dostanem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem Dítě číslo 44 bohužel nečetla. Taky doufám, že se mi někdy dostane do rukou, ale při té spoustě knih, která čeká na přečtení, to bude asi dost těžké :)

      Vymazat

Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!