19. srpna 2016

Báseň o citech

Dejte mi malou sazeničku a vyroste z ní strom.
Dejte mi trochu lásky, a dřív, než udeří hrom
naučím lidi milovat.
Zmizí samoty vrásky, dobro necháme kralovat.
Život je vzácný dar a cit je jeho kořením.
Dejte mi trochu vody a poušť v oceán změním.
Oceán plný smíření, krev rudou daleko odplaví.
Nebudou války a násilí. Zmizí bolest a bezpráví.
Odložme všechny zbraně, vždyť zbytečné nám jsou.
Nedívejme se na ně, pojďme, kam lidé jdou.
Pojďme se dívat společně, jak sluníčko jde spát.
Není přeci zbytečné být šťastný, vesele se smát.
Jsme přeci jenom lidé, každý toužíme po citu.
Podívat se lásce do očí a říci : Děkuji, že jsi tu.
Pohladit po studené dlani, darovat úsměv jediný
Odhodit smutek a strádání, zakládat šťastné rodiny.
Dejte mi trochu naděje a naučím vás žít.
Ať se nic zlého neděje, dobře se budeme mít.
Dejte mi víru a skloním svoji tvářv modlitbě o novou sílu
a šťastný život náš...


Tuto báseň jsem napsala v roce 2014. Dnes, když se dívám na to, co se ve světě děje, přijde mi, že je ještě víc aktuální. Lidé se vraždí, řešíme uprchlickou krizi, teroristé útočí a Zeman dělá barikády na Hradě. A není tu nikdo, kdo by se pomodlil, kdo by chtěl něco změnit, kdo by si našel čas udělat něco pro druhého člověka. Nemusíte posílat milióny na něčí účet. Můžete pomáhat svým blízkým, rodině, koupit bezdomovci čaj, nebo poslat oblečení na charitu. Podívejme se pravdě do očí - ani ten úsměv nic nestojí, a přesto je tak těžké ho někomu věnovat. Zkuste si odpovědět na dvě otázky:

  • Kdy jste naposledy udělali něco pro druhého člověka (z vlastní vůle) ?
  • Kdy jste naposledy udělali něco pro člověka, kterého neznáte? 

2 komentáře:

  1. Moc dobře jsi to napsala. Souhlasím.
    Báseň se mi moc líbí. Obdivuji ty, kdo z trochy stvoří všechno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Přesně takový je Bůh. Z ničeho dokáže stvořit úžasné věci!!

      Vymazat

Děkuji za komentář :) Přeji krásný zbytek dne!